Zajímali jste se někdy o to, jak vznikají ze surové horniny žulové desky? A jak si najdou cestu až k vám, třeba v podobě koupelnových obkladů nebo kuchyňských linek? V tomto článku budeme trasu jednoho takového hypotetického žulového kusu sledovat – pojďme na to!
Proč jsou žulové desky natolik žádané?
Tento kámen provází lidskou civilizaci již tisíce let. Jeho těžba je doložena již v raných dobách starého Egypta. Důvody jeho obliby jsou zřejmé. Žula je velice tvrdá a zároveň krásná hornina s neuvěřitelnou barevnou rozmanitostí. Její větší část tvoří křemen a živec – právě živec rozhoduje o barevnosti a struktuře konkrétního typu žuly.
Mezi její vlastnosti je nutno, kromě zmíněné tvrdosti, započíst ještě vysokou odolnost vůči vysokým (na žule se dá ostatně i grilovat) i nízkým teplotám, proti zašpinění či chemickému narušení. Důležitá je i nízká poréznost, tedy schopnost vstřebávat, resp. v tomto případě nevstřebávat vodu.
Není tedy divu, že žula stále patří (a vždy patřit bude) k nejvyhledávanějším materiálům z hlediska designu a architektury.
Kde všude se žula vyskytuje?
Největší žulová ložiska lze nalézt v Brazílii a Indii, oblíbená je i žula z amerických Skalistých hor. V současnosti vstupuje na trh i žula původem z Číny. Co se týče Evropy, bohatá naleziště jsou především ve Skandinávii a na Pyrenejském poloostrově a částečně v Alpách.
Ani Česko není na přírodní žulu chudé. Průmyslově se těží především na Českomoravské vrchovině, v Jeseníkách, na Liberecku (kde byl dokonce vytěžen největší kus žuly v našich moderních dějinách) a ve středních Čechách.
A jak se těží?
Nejrozšířenější způsoby jsou následující:
- Výbuchem. Do bloku žuly o požadované velikosti se vyvrtají díry, do nichž se vpraví malé množství výbušniny. Důležité je, aby lblok po odpálení dopadl do co nejměkčí půdy, a nenaštípl se. Občas se používá i větší množství výbušniny k odlomení větších kusů skály. To ovšem zvyšuje riziko vzniku trhlin.
- Odlupování vzduchem. Do kusu žuly se rovněž vyvrtá díra,ale místo výbušniny je dovnitř vložena nádoba, do níž se pod tlakem pumpuje vzduch. Blok se tak postupně odděluje od zbytku skály. Výhodou tohoto procesu je snadná regulovatelnost.
- Řezání. Žula se řeže velkými diamantovými kotouči. Jde o metodu dražší, zato nejšetrnější ke kameni a s minimem odpadního materiálu.
Co se děje s vytěženým blokem dál?
Vytěžené bloky se svážejí k dalšímu zpracování do specializovaných podniků, kde se nakrájejí na několik rovnoměrných desek, obvykle o tloušťce 2, 3 nebo 5 centimetrů. Žula se řeže buď řadou diamantových pilových kotoučů řazených vedle sebe, nebo diamantovými řezacími dráty. Rozhodně to nejde snadno jako krájení chleba – prořezat se skrze metr žulové horniny trvá i několik hodin.
Takto nařezané desky poté čeká první leštění.V horizontální poloze postupně procházejí leštícími přístroji, kde jim diamantové leštící kotouče (nejprve hrubší a pak čím dál jemnější) dodají ten pravý finální lesk.
Hotovo ale ještě není…
Vyleštěné žulové desky o požadované tloušťce mají různé rozměry, většinou délku zhruba do tří a šířku do dvou metrů. Záleží to na rozměrech původně vytěženého bloku. Většinou mají desky . Tyto polotovary jsou dále distribuovány do kamenictví a k dalším obchodníkům či zpracovatelům. Již jen kousek je dělí od vaší domácnosti.
Ke kuchyňské lince či obkladu chybí jen krůček
Pokud chcete mít něco ze žuly ve své domácnosti a zvolíte si konkrétní odstín, je na vás, abyste vybrali potřebné rozměry.. Ostatní bude starostí konkrétních kameníků, výrobců dlažeb a dalších řemeslníků.
Ti s pomocí technologií, jako je řezání vodním paprskem nebo zmíněnou diamantovou pilou vyříznou z desky požadovaný tvar a dodají i libovolné detaily a prvky, jako jsou zaoblené hrany, otvor pro dřez a další.
Nakonec zbývá už jen finální leštění, impregnace a doprava hotového výrobku přímo k vám domů!
